Téma:

Ja jsem od sveho posledniho prispevku v tomto vlakne trochu pokrocil:

Pouzivam zarovzdorny cement Secar 71 ve smesi s hrube mletym samotem a velmi jemne mletymi prisadami (korund, kremen atd.). Proti kontrakci cementovych smesi obecne se da bojovat malym pridavkem (jednotky hm. %) sadry. Vysledne testovaci odlitky vypadaji velmi slibne... takze ted si musim nechat vysoustruzit kopyta a na vyrobu silikonovych formicek a muzu se pustit do odlevani.

To znie zaujimavo. U sadry je vyhoda ze mierne EXPANDUJE, podla druhu sadry od 0.2% az do 0.5% co sa da najst na internete. Lahko sa s nou pracuje, odlieva a pod. Nevyhoda ze nie je taka pevna ako rychleschnuci beton. Naviac jej nerobi dobre vlhkost, pretoze sadra vlhkostou trpi, droli sa a rozpadava. Naopak beton vodou vytvrdzuje ale zase sa zmrstuje...

Takze by to mozno chcel trochu pokusnicit v tejto oblasti a zistit spravny pomer sadry a cementu/betonu ktory by sa dal pouzit na vyrobu trysiek. Mozno vymyslime lokalny Rock Hard produkt vhodny na odlievanie trysiek mensich motorov do priemeru 2-3-5cm. Do vacsich priemerov plastov to asi zmysel nema... tam maju navrch reloady.

Nechavam schnout 2-3 dny, pro jistotu. Precejenom je plocha na odar vody v trubce mensi.
Nesmrstuje se to vubec, moje zkusenost. Michal jsem to s vodou v pomeru presne podle navodu. Nekdy se to zda dost huste, ale tak to ma asi byt.
Pokud jsem skladoval uz otevreny pytlik v garazi, zacal jsem pozorovat mensi pevnost betonu. ( vystrelovali mi zatky ). Taky kdyz jsem to zkousel rozbit, abych zjistil pricinu selhani, tak to bylo mene pevne.

To jsou cenné zkušenosti s tím přimícháváním sádry k zamezení kontrakce. 5kg pytel se přece nemusí celoročně válet otevřený v garáži. Na pokusničení stačí 0,5kg ve vzduchotěsné sklenici a zbytek dát do igelitky na suché místo.
Kdyby se prodávalo 1kg balení, tak by to na pokusy taky stačilo. Jestli tenhle rychlobeton vydrží namáhání při čelním odhořívání slože KN/SB tak by to bylo jedno z nejsnažších řešení co se trysek a ucpávek pro čelňáky týče. O kanálkových nemluvě, tam stačí kolikrát místo trysky smotaný papír. A jestli to nekontrahuje, tak bych tam tu sádru ani nezkoušel.
Béda

Ahoj Rakeťáci!

Rád bych se přidal mezi vás i když sebe bych tak ještě nenazýval. Moje první raketa je teprve ve vývoji a doufám, že se mi ji podaří do měsíce dokončit.

Taky jsem se rozhodl pro trysku odlévanou z cementu. Zdá se mi to asi jako nejlepší řešení - hlavně proto, že cement je pro mne nejdostupnější a to je zatím mou prioritou. Trysku jsem odlil jako válec a nyní se do ní chystám vyvrtat díry. Nevíte, zda může vrtání mít negativní dopad na pevnost oproti odlívání finálního tvaru do formy? Do přílohy jsem dal plánek (v mm, kresba jen ilustrační) pro mou trysku. Kdyby jste byli tak hodní a posoudili, zda vyhovuje použití s motorem o průměru 20 mm a s palivem KNO₃ a cukr v poměru 65/35.

Díky moc.

Edit: updatoval jsem plánek, protože jsem se přepsal z průměru na délku. Teď už by obrázek měl dávat smysl.

Ahoj Magione ,
¨
Tvůj dotaz vyvolává řadu dalších vzájemně souvisejících otázek.

¨Vhodnost trysky , jejího materiálu a geometrie závisí od použitého paliva , konstrukce a návrhu motoru ( pracovní tlak , počáteční a koncové zahrazení , doba hoření ...).
Začnu třeba palivem:
- rozhodně nedoporučuji jako palivo KNO3 a cukr v poměru 65/35.

Předpokládám že pod pojmem "cukr" máš na mysli klasický řepný cukr - tedy sacharózu.
Sacharózá bod tavení 186 stupňů Celsia je hodně vysoký a má vliv na tavení a zpracovatelnost paliva. Dále je to i zápalná teplota a zažehovatelnost palivového zrna.
Ta je také vyšší a zažehovatelnost obtížnější.
Dalším problémem čistota cukru. Případě "práškového cukru" , tento je "znečištěn" přísadami. Jde o mlecí přísady a o protihrudkovací přísady , které jsou z hlediska paliva znečištěním. Toto vše jsou důvody proti řepnému cukru.

Proto jmísto místo něj použij to , co je běžné - tedy sorbitol. Sorbitol má teplotu tavení cca 88 - 95 stupňů Celsia. Palivo je možné tavit i v mlékovaru , při teplotě pod 100 o Celsia ,snadná a bezpečná příprava , vlastnosti paliva jsou velmi příznivé ( malá citlivost ke změně zahrazení , dobrá zažehovatelnost , jsou známé diagramy pro zahrazení , rychlost hoření a pod.).

Neuvedl jsi další údaje ke tvému motoru, materiál spalovací komory, její vnitřní a vnější průměr z toho , délku zrna paliva - má to být asi motor s čelním hořením ...

Tryska podle tvého náčrtu je silně přeexpandovaná. má expanzní koeficient trysky 7,84 !!
Motor s čelním hořením není vhodný pro modely raket. Spíše na špejli , nebo pro pohon házedla či raketoplánu.

Napiš další údaje k motoru ....
Mirek