Téma:

Sorbitolový motor s čelním spalováním.

Tato debata vznikla ve vláknu o kanálkových motorech se spalovací komorou z plastu (PVC, PPR, … ). Aby se to nepletlo a téma nestratila založil jsem téma motorů s čelním spalováním. Dávám se i předchozí související debatu:

Merlin:

Jak si pamatuji, tak mne na redalsu sorbitolak z celnim horenim v PPR trubce, udelalo bum a poskodil se snimac a rozbilo i krabicku.


Honza:
Jak už píše Mirek ,je to kanálový motor , dalo se to poznat podle trysky (pr. 7.5mm) Bylo jich otestováno asi pět a po ůpravě trysky bez problémů. Redals sem prodal takže přesná data nejsou ale podle váhy paliva a snad trochu skušeností bude dávat kolem 90Ns s spožděním 6sec. A čelní motor nemůže v PP trubce fungovat protože se to nad tryskou musí propálit dobou hoření čelnáku oproti kanálu. Jeden sem po použití rozříznul a naprosto bez poškození. Tak PP trubkám zdar. Honza


Z „Raketek“
Motory s čelním odhoříváním jádra.
Jedná se o nejjednodušší motor, kdy TPH kompletně vyplňuje spalovací prostor, vpředu je jádro zajištěno zátkou (často je to nalisovaná zpožďovací slož) a vzadu je zalisovaná, zalepená nebo jinak upevněná tryska. Po zažehnutí jádro rovnoměrně odhořívá odzadu dopředu. Běžně se jádro navrtává do hloubky cca tak ¼ svého průměru, čímž se kromě usnadnění zážehu dosáhne krátkodobého zvýšení tahu na počátku hoření, což je důležité pro rychlý start rakety. Pro tento typ motorů je potřeba rychle hořící TPH, jinak vyjde tryska příliš malá a nízký tah raketu neutáhne. Příkladem tohoto typu motorů byly dříve běžně prodávané motory Adast, vyráběné v ZVS Dubnica nad Váhom, poháněné lisovaným černým prachem..
Se zahrazením je možno jít v případě sorbitolové TPH až do hodnoty 100, ale je třeba mít na paměti, že to lze jen pokud uvnitř je tryska v celém průřezu kónická a jádro není navrtáno, t.j. rozhořívá se pouze z čelní plochy, nebo pokud je konstrukce motoru velmi pevná. Je třeba si uvědomit, že při rozhořívání jádra z návrtu dosáhne zahrazení krátkodobě podstatně vyšších hodnot. Použití vyšších zahrazení a tím i vyšších tlaků vyžaduje kromě vysoké pevnosti konstrukce motoru i dobře tvarovanou trysku s odpovídajícím expanzním poměrem (bude vysvětleno později), jinak ke zvýšení výkonu nedojde.
Konec citátu z Raketek!


Raketové motory se sorbitolem a s čistě čelním spalováním u nás snad ani nebyli používány.
Pokuď sem nezahrnu motorky řady Synjet S1- S4 pro kluzáky(házela) – předchůdci dnešních Rapierů L1 – L4.Ty však používali úplně jiné palivo a měli tah jen pár gramů!!

I ty sorbitolové motorky kategorie „motor na klacíku“ používali pro start navrtání - tedy spíše kanálkově-čelní motorky.

Při zahrazení Kn=100 je pracovní tlak v komoře cca 1,3 MPa( 13 atm) a rychlost hoření paliva cca 8 mm/sec. Pro Honzovu PPR trubku s vnitřním průměrem 29 mm .vycházi při tomto zahrazení průměr trysky sotva 2,3 mm!! Velikost tahu je pto tyto poměry přímo úměrná hmotnostnímu průtoku paliva za jednotku času, tato je zase úměrná kritickému průřezu trysky! Honzův kanálkový motor má vyšší zahrazení než 100 a tedy větší hmotnostní průtok na mm2/sec a má zéž cca 6,7 krát větší průřez trysky!!Motorek s čelním spalováním z této trubky by prostě nedokázal zvednout sebe i model z rampy s použitelným zrychlením i kdyby se tryska nepropálila na větší průměr a anebo nedošlo k propálení trubky.

Sorbitolové palivo má pro čelní (čistě čelní) spalování příliš malou rychlost spalování a tak takový motor hoří sice poměrně dlouho , ale s příliš nízkým tahem.

Nevím jestli někdo z nás již zkoušel udělat nějaké motorky kategorie L1-L4 jako papíráky na sorbitolové palivo - a s jakými výsledky?? Asi spíše jako kanálkově-čelní motorky.

Berte to jako poštouchnutí k další debatě …

Mirek