Téma:

Experimentální raketa se štěrbinovou stabilizací , čeká na letové okno a dostatek času na odpálení.

Na přiložených fotografiích je celkoný pohled na model a dva pohledy na expanzní nástavec se štěrbinami.
Černá spodní část modelu se šterbinami představuje expanzní nástavec navazující na klasický trup s ROS-kou na konci. Expenzní nástavec je holá trubka se čtyřmi protáhlými eliptickými otvory.
Horké plyny vystupující z trysky ROS-ky do do horní části vytvářejí v nástavci podtlak který způsobí nasávání-přisávání vzduchu zvenčí trupu modelu do nástavce a jejich společný výtok ze spodního okraje nástavce.
Tím by měl být výtvořen stabilizační efekt nástavce.

Nástavec dále posouvá CP(aerodynamické těžiště více dozadu) čím přispěje ke stabilitě modelu.

Nemám matematický model v nástavci probíhajících procesů, takže jsem raději připlácnul dozadi i maličké stabilizátory. Pokuď to bude fungovat podle předpokladů, použiji další nástavec již bez stabilizátorů ....

Uvidím jak to dopadne ...

Mirek

Výsledky experimentu, byť se značným zpožděním ....

Model letěl na Svojku v r. 2013. Po startu model letěl po sinusovkové trajektorii k čemu možná přispěla i příliš těžká hlavice. Celkový dostup byl menší než obvykle a tak bohužel k výmetu došlo až těsně nad zemí a model se zapíchnul otevřeným trupem do oraniště, prakticky bez poškození.

V příloze je snímek modelu při startu a po "přistání".

Ze snímku startu vyplývá, že štěrbiny a nástavec fungovali spíše jako komora přídavného spalování ( dodatečné spalování vytékajících plynů z motoru smíchaných se vzduchem nasátým přes štěrbiny). Výsledkem byl nebývale mohutný plamen (aspoň na ROS-ku).

Experiment byl zajímavý a příležitostně si dám další let se skráceným zpožděním a lehčí hlavicí....

Mirek

Ahoj Mirku,
ten motor je uložen nad štěrbinou, nebo vzduch obtéká tělo motorku?

Ivo

Motor je nad štěrbinou, jeho tryska ústí do do nástavce se štěrbinami.
Proudící plyny z trysky v nástavci vyvolávají podtlak a tím se nasává vzduch přes
štěrbiny.

Mirek

Ahoj Mirku,

to je hodně zajímavé řešení. Sice jsi psal, že to nemáš matematicky řešené, ale když tak nad tím přemýšlím, tak součet ploch štěrbin by se měl rovnat ploše průřezu nástavce aby se zachoval průtok. Nebo se mýlím?

Ahoj,

ono je tam mnoho dalších problémů.
Původně mne inspirovala jedna Italská signalizační raketa , která používala soustavu štěrbin v dolní části pláště na stabilizaci (neměla stabilizaci vyvážením pomocí dřevěné lišty , či aerodynamické stabilizátory).

Stabilitě by mohlo pomoci přisávání proudícího vzduchu štěrbinami a také jistý tah na výstupu z nástavce. jedna z představ ...

Výtokové plyny z trysky ROS vtékající do štěrbinového nástavce způsobí v něm podtlak a turbulentní proudění, takže opravdu dochází k přisávání vzduchu- jenže současně působí tento nástavec jako přeexpandovaná tryska s příslušnými následky na účinnost a další ...
Rovnováhu v nástavci ovlivňuje také velikost objemu nástavce, ale i jeho geometrie (poměr délky a průměru a vícero dalších ...

Není to co jsem si představoval , ale je to zkušenost a informace.


Mirek