Raketové motory ROS 40-5
Úprava motoru ROS 40 – 5
Vzhledem k dosti velkému rozšíření ROS mezi modeláři , nebude od věci uveřejnit trochu ucelenější postup jejich úpravy.
Pro stavbu klasických raketových modelů s aerodynamickou stabilizaci ,je nutno
zaslepit ony tři rotačni trysky (rotačni stabilizace spotřebuje též část výkonu motoru), ale také převrtat centrální trysku motoru , aby bylo zahrazení motoru stejné. Plocha centrální trysky se musí zvětšit o plochu tří zaslepených rotačních trysek , jinak dojde k „hlučné a rychlé delaboraci“ ROS-ky na vnější a vnitřní pouzdro motorku a také citelnému poškození modelu rakety.
Úpravu je nutné dělat velmi opatrně – pokuď máte možnost svěřit to na začátku někomu zkušenému a opatrnému (nikoliv odvážnému) a získat tak zkušenosti , bude to jen dobré!
Postup úpravy:
1.
a.) převrtání centralni (středové) trysky z průměru 2,5 mm na průměr 5 až 5,5 mm.
Převrtání dělat opatrně , s ostrými vrtáky a ne najednou - doporučuji nejdríve vrták 3,5 mm, potom cca 4,2 mm a nakonec 5 mm!!
Velký pozor na ohřev vrtáku , sledovat teplotu a chladit dle potřeby (například směsí denaturovaného lihu a vody 1:1). Výhodné je použití vrtačky ve stojanu s nastaveným dorazem !!
Tryskové dno je cca 10 mm tlusté - stačí tedy vrtat do hloubky cca 14 mm.
Diglykolové palivové zrno (nitrocelulóza želatinovaná pomocí dietylénglykolu ) má v sobě cca 12 mm středový kanál , takže při správném vrtání nehrozí kontakt. Největší nebezpečí představuje dotek rozpáleného vrtáku s tak zvanou „udržovací tabletou“ na konci palivového zrna. Tableta má na povrchu nalisovanou zážehovou vrstvičku černého prachu s práškovým hořčíkem - a tato směs je opravdu snadno zažehovatelná !!.
b.) úprava geometrie trysky z válcové na válcovo - ogivální:
úprava zadni (dolni) výstupní části trysky přináší drobné zvýšení výkonu motoru.
- převrtat pomocí kopijovitého vrtáku na sklo průměr 10 mm do hloubky 5 mm,
max. 6 mm !!
Souprava techto vrtáků se dá koupit např. v Baumaxu za 159.- Kč ,obsahuje
5 velikostí vrtaků. 
Při práci pozor na souosost !!! a též hladký - čistý povrch trysky.!!
2.) zaslepení rotačních trysek:
na zaslepení jsou nejvhodnější šroubky M3 x 10 mm s válcovou hlavou.
- je možné je šroubovat i primo do trysky , ale vyžaduje to o hodně vice síly a někdy
se závit pořádně neprořeže nebo se částečně vydrolí či vylomí - a toto zeslabení
se může projevit při startu asymetrickým tahem , nestabilitou hořeni TPH a podobně.
Proto dávám přednost trošku komplikovanějšímu řešení:
- předřezání závitu v otvoru rotačních trysek závitníkem M3 ale , jen 1-ním či 2-hým stupněm sady !!!
Šroub jde potom hladce zašroubovat až po perfektní dosednuti hlavy šroubu !!
Tyto šrouby potom zafixuji zakápnutím(zalitím) zbytku rotacni trysky vedle sroubu a též
zakápnutím hlavy šroubu !! Potom již nejsou problémy se zaslepením.
3.) Výroba a montáž výmetu - kompletace motoru:
a.) na trnu o průmeru 12,5 mm navinout trubičku o délce cca 30 mm z hnědé papírové lepící pásky ( cca 4-5 vrstev).
b.) usušenou trubičku ztuha nasunout na zpožďovač motorku. Do trubičky nasypat cca 0,4 -0,45 gr. černého střelného prachu (nejlépe Vesuvit LC - prodávaný pro střelbu z předovek v Loveckých potřebách).Množství Vesuvitu závisí na vnitřním objemu trupu rakety. Uváděné množství používám na trupy o průměru 43 až 43 mm ,do délky trupu cca 750 mm , bez hlavice. Větší objem trupu vyžaduje více prachu !! Dávku prachu je vhodné otestovat ! Trubičku uzavřít vhodnou krytkou z papíru.
c.) Doba zpoždění je standardně 5 sec po dohoření paliva tedy cca 6,7 sec po startu.
Pro těžší modely je potřebné skrátit dobu zpoždění .
Zkrácení doby zpoždění uděláme opatrným odvrtaním zpozďovací slože na konci zpožďovače motoru, vrtákem o průměru cca 3 mm do požadované hloubky( 2 mm odvrtané slože = 1 sec) !!!
4.) Zážeh motoru:
Nejlevnější při dostatečné opatrnosti a použití pouze pro jeden motor je zážeh s pomocí zápalnice.
Mam osvědčenou zelenou Visko zápalnici o průmeru 3 mm (100 m za 259.- CZK).
Ustřihnu cca 15 cm kus zápalnice. Zápalnici namočit do kašičkové směsi domácího černého prachu a nitrolaku či Kanagomu , tak aby na konci v délce cca 8-10 mm vznikla nanesená vrstvička , či minipilulka prachu. Cca 10-12 mm od druhého konce v délce cca 50 mm zápalnici ovinout krepovou malířskou lepící páskou.
Po instalací zápalnice do motoru až na doraz , aby se minipilulka dotkla udržovací tablety ,ji upevníme smotkem měkkého papíru (papírový kapesník ,toaletní papír) v trysce proti vypadnutí při prohoření tryskou !
Je důlezité , aby zápalnice dohořela až na konec dutiny paliva bez kontaktu s palivem.
Toto palivo vyžaduje zapálení , ne ze strany od trysky , ale naopak z druhé strany palivové tablety , kde je v motoru speciální tableta světlicové směsi , která umožňuje stabilnější spalování tohoto typu paliva.
Pro usnadnění zapálení této tablety , je na jejím povrch nalisovaná vrstvička černého střelného prachu s práškovým hořčíkem.
Zápalnice má tedy zapálit tuto vrstvičku na konci dutiny paliva v motorku a ne samotné palivo !!
Toto platí i pro zážeh ROS pomocí elektrického palníku !!
Podrobněji popíšu úpravu el. palníku pro ROS v dalším materiálu.
Diskutujte o totmto článku ve fórech (33 odpovědí).
link na stažení 3x video ze startu a letu těchto motorů ....
uloz.to/!ETN4z9X7N/lety-ros-upr-8x-zip
Mirek
Tyto motory budou pravděpodobně ještě mnoho let létat než se definitívně odeberou do historie .
Přestože rozhodně patřím k zastáncům druhé skupiny tj.že tyto motory patří do muzea ,jen bych doporučil .pokud je někdo chce kuchat tak pouze pomocí ručního trubkového řezáku ,v žádném případě ne pilkou na železo ,upichovák na soustruhu bych taky nedoporučil a o rozbrušce asi nemá cenu ani hovořit.
Pokuď je někdo schopen zasahovat do motorku ROS "rozžhaveným" vrtákem, potom pro takového odborníka je nebezpečným materiálem i petarda nebo papírový motorek Rapier.
Když budu strkat rozžhavený vrták do trysky Rapieru nebo do jeho výmetu také dojde k "překvapivým" jevům.
Petrem popisovaná úprava ROS spočívá ve vrtání 0,6 mm tlustého měkkého ocelového plechu. Rozžhavit 2 mm vrták tak aby dokázal tolik kovu výrazněji ohřát je celkem umění.
Práce vyžaduje cit a přesnost , jako mnoho operací v modelařině.
Pracovat s s dobře udržovaným nářadím a nástroji - ostrý vrták , vhodné otáčky, cit a pozornost vylučují popisované šílenosti.
Obviňovat z vlastních chyb motorek je dosti nesmyslné. Ne, že by se něco podobného nemohlo stát ( i když první případ proběhl dosti odlišně od popisu) - proti lidské blbosti je i matka příroda bezmocná.
Určitě nejde o činnosti pro nezkušené a začínající modeláře. Připomínám však slova z letáčku o certifikaci ROS - pro zkušené raketové modeláře !! Nebo potom můžeme zpochybňovat i bezpečnost používání plynu a elektřiny v domácnostech. Obviňovat z vlastních chyb motorek je dosti nesmyslné.
Včera Marek Klešč uskutečnil tři lety s takto upravovanými ROS a s tryskou převrtanou na 4,8 mm ( hrdlo ). ROS pocházeli z většího množství ROS ze kterých mu před pár dny v Bardějově bouchly tři kusy.
Nyní po úpravě a použití trysky fí 4,8 mm , žádné ROS "nebouchla" a modely perfektně letěli.
Na dvou kusech byly na všech těchto pojistných otvorech stopy po profouknutí horkými plyny. Na jednom kuse ROS profouklo , ale ne všechny otvory.
Závěry z těchto prvních ověřovacích letů ponechám na Vás ...
Mirek
Kolega z FM projel zpožďovač vrtákem skrz a dotkl se uvnitř stěny. Okamžitě nastal zážeh v panelovém bytě. Jelikož se motor snažil udržet v ruce má na boku vypálenou jizvu asi jako list papíru A4 a o ruce ani nemluvím.
Jak někdo projede pláštěm hlouběji bude moc zle!!! Tímto nechci strašit, ale osobně jsem viděl následky.
koudy
Petr Pavlík navrhl a vyzkoušel úpravu ROS, tlakovou pojistku:
Posílám pro informaci výsledky pokusu s navrtáním vnějšího pláště starší rosky se zalepeným tryskovým dnem za účelem výrazného zvýšení spolehlivosti. Z jednoho úspěšného pokusu sice nelze vyvozovat příliš mnoho závěrů, ale třeba tě to bude zajímat.
Plášť motorku ROS40 jsem rovnoměrně po obvodě navrtal osmi otvory obyčejným neupraveným vrtákem Ø2 mm do hloubky 1mm ve vzdálenosti 16 až 17mm od konce rosky. Hloubka vrtání měřena od doteku špičky vrtáku s pláštěm. Provrtán je tedy jen vnější tenkostěnný plášť tloušťky 0,5mm a vnitřní plášť tloušťky 1mm je tak navrtán jen do hloubky maximálně cca 0,5mm. (U dvou otvorů se mi to bohužel vlastní nešikovností ,,povedlo” do hloubky ještě o 0,2mm větší, malé lokální ztenčení vnitřního pláště ale nakonec nevadilo.) Otvory jsem přelepil jednou vrstvou papírové maskovací pásky abych poznal ze kterých otvorů došlo k profuku spalin. Jak jsme již diskutovali dříve selhání starších rosek se zalepeným tryskovým dnem způsobuje malá netěsnost papírového těsnění mezi tryskovým dnem a vnitřním pláštěm, kdy malé množství spalin pronikne mezi vnitřní a vnější plášť – což většinou končí vyražením čela motorku během startu.
K pokusu jem záměrně použil měděnou trysku s menším kritickým průměrem jen Ø4,4mm aby tlaky v komoře byly větší než obvykle. K pokusu jsem využil malou raketku na jeden motorek 20. srpna 2016 při slunečném odpoledni a teplotě vzduchu 29 °C. Motorek mám jako obvykle v tradiční kleci a časovač na čele motorku je zalepen epoxidem protože k iniciaci výmetu slouží měděný tepelně zpožďovací můstek pro přepálení silonu. Dosažená výška letu byla extrémní neboť výkon motorku s takto malou tryskou je nadstandardní. Připojené video startu je zpomaleno na 0,125x (1/8 záznamové rychlosti).
Pokus dopadl dle očekávání a profuku došlo až na jeden u všech otvorů. Profuk byl mnohem menší než jsem čekal a malé množství spalin pouze vytvořilo puchýře jen u jednoho otvoru došlo i k výraznému podfouknutí maskovací papírové pásky směrem dolů. I tyto relativně malé profuky spalin by však v případě, že by plyny nemohly odfouknout navrtanými otvory způsobil nepatrné nafouknutí vnějšího tenkostěnného pláště a selhání motorku.
Výborné je že vzhledem k tomu že profuk spalin nepoškodil ani maskovací pásku navinutou na motorku, zřejmě by nepoškodil ani konstrukci upevnění motorku a trupu rakety při zástavbě motorku dovnitř trupu.
Pro případný běžný provoz takto upravených starších motorků (bez klece) doporučuji trysky s kritickým průměrem minimálně Ø4,8mm. Výše popsanou úpravu starších motorků ROS40 lze asi doporučit pouze zkušeným raketovým modelářům.
(Jak jsme již diskutovali: Novější motory ROS 40 mají plovoucí tryskové dno, takže přestože papírové těsnění je stejně nespolehlivé jako u starších motorků tak pokud dojde k profuku plynů mezi vnitřní a vnější plášť tak tyto plyny ihned neškodně odejdou netěsností mezi plovoucím tryskovým dnem a vnějším pláštěm dolů pod motor do volné atmosféry. A k profuku plynů dochází podle mé analýzy řezů u všech motorů až na výjimky téměř vždy. U motorů s plovoucím tryskovým dnem je ,,černý” profuk většinou na tryskovém dnu kolem uzavíracího lemu vidět z vnějšku i bez rozřezání pláště.)
S pozdravem,
Petr Pavlík a Mirek
„Neupravené“ ROS vykazují několik odchylek vůči hoření „upravené“ ROS:
- Delší celková doba hoření palivového zrna
- Rozpad souvislejšího hoření do řady pulzů
- Nižší celkový impulz motoru, tedy i nižší Isp paliva
- Nižší je i počáteční peak náběhu motoru
- Delší celková doba hoření palivového zrna – palivové zrno hoří nepravidelně v souvislosti se změnami tlaku-zahrazení (soustava čtyř trysek je více nestabilní než jediná centrální tryska, je tu různý průtokový odpor „rotačních“ trysek vůči středové-centrální trysce.
- Centrální tryska má efektivnější tvar z hlediska účinnosti trysky než „rotační“ trysky. Tyto trysky mají expanzní část s méně účinným asymetrickým tvarem. Středová tryska dává výrazný a delší plamen , rotační trysky dávají nepravidelný ohnivý „polštářek“.
- Navíc u upravené ROS ( jedna centrální tryska) je lepší zpětná vazba mezi spalováním paliva a tryskou než současný výtok plynů dvěma typy trysek.
- Méně souvislý a nižší střední tah se projevuje i letových vlastnostech modelů s neupravenou ROS. Modely s ROS mají poměrně vysoké průřezové zatížení a je pro ně tedy výhodnější vyšší a souvislejší tah i když bude kratší , než delší ( nižší střední tah) ale menší a nesouvislý tah. Startovní - letové vlastnosti (stabilitu) modelu ovlivňuje stejně pouze prvních cca 30% doby hoření motoru . Tahové pulzy s nízkou hodnotou tahu již nepokryjí gravitační a aerodynamické ztráty a mají minimální vliv.
Pro simulaci letových vlastností modelu s neupraveným a upraveným motorem byl zvolen model na 1xROS spíše větší kategorie showmodel.
Parametry modelu:
Průměr trupu : 75 mm , hmotnost modelu bez ROS : 400 gr , startovní hmotnost 536 gr., čelní plocha : 45 cm2 , hmotnost TPH 36 gr, nadmořská výška startoviště : 300 m , součinitel odporu vzduchu : 0,3 .
Simulace v programu slr (simulsce letu rakety) , program lze stáhnout zde: raketky.x2u.cz/slr/index.htm
Zjednodušená interpretace výsledků simulace:
Model s neupravenou ROS měl dostup cca 140 m s apogeem po cca 6 sec.
Model s upravenou ROS měl dostup cca 195 m s apogeem po 7 sec. , tedy při plném využití zpožďovače.
Těším se na debatu …..
Mirek
Nedělní podvečer mi konečně poskytl časové okno k uskutečnění tohoto experimentu.
Použil jsem model o průměru trupu 53 mm, délce 1120 mm, startovní hmotnost 490 gr. Zážeh pomocí zelené zápalnice fí 2 mm (průměr trysky neupravené ROS je 2,5 mm).
Zážeh a start z rampy proběhl bez náznaku problémů. Zvuk ROS byl trochu jiný, méně ostrý a výrazný. Start modelu byl pomalejší a také i let. Model prakticky nerotoval ( ani ne půl otáčky počas letu nahor). Na rampě rotaci bránili vodítka modelu a po opuštění rampy už byli stabilizátory natolik účinné, že model nerotoval. Počas letu nahor se modelu poněkuď "kývala" ze strany na stranu spodní strana modelu, přitom jde o model štíhlý a vždy velmi stabilní!
Zřejmě vznikají, ne zcela symetrické příčné složky tahu na "rotačních tryskách" ROS. Motor měl citelně menší výkon a tím i dostup. K výmetu došlo minimálně 2 vteřiny ( možná i více) za apogeem!
Takže, je možné použít i neupravenou ROS, za cenu nutnosti zážehu motoru s tryskou 2,5 mm a snížení hnacího impulzu motoru. Také podle hmotnosti modelu a jeho průměru trupu i zkrácení zpoždění odvrtáním!
Plánuji příležitostně ověřit na vylehčeném modelu 1xROS s trupem o průměru 47 mm. Snaha o přiblížení neupraveného výmetu do apogea ....
Mirek
a "plánek" na Little Johna jsi před časem sem dával:
www.raketaci.cz/index.php/fofum-pokec-o-...hn-motor-ros-40#2965
Takže Evžene klidně na Little Johna , Honest John chvilku počká
Mirek
Mirek napsal: Ahoj Evžene ,
Litle John je trochu náročnější , se svojí hlavicí přesahující průměr trupu a tedy i nutnosti použití upravených vodítek modelu a další ....
Mirek
Mirku
Trochu si to pleteš,to co popisuješ není Litle John nýbrž MGR 1 Honest John
www.google.com/search?hl=cs&site=imghp&t....0.1.100.QEjaMU7COgc
plně souhlasím s "dragonem" , chce to udělat si relativně jednodušší první model na ověření materiálů a technologie pro ROS.
Zjednodušeně: - dostup modelu a doba letu do apogea závisí na:
- hmotnosti modelu
- čelním průřezu
- dosaženém koeficientu aerodynamického odporu cx
Ty se potřebuješ trefit se zpožděním někam okolo apogea , radši do apogea nebo kousek za něj ...
model na 1x ROS může mít průměr trupu od cca 36-38 mm do cca 70 mm ( tedy hodně odlišná hmotnost i čelní průřez ..)
hmotnost modelu na 1xROS může být od cca 250 gr (startovní hmotnost s ROS-kou !!) do cca 650 gr !!
lehký model , model s menším čelním průřezem nebo výbornou aerodynamikou poletí tedy výše a potřebuje delší zpoždení než má ROS. Proto se u kvalitních modelů na 1xROS prodlužuje zpoždění o 3-4 sec. !!
Proto by první model měl mít takové parametry aby měl apogeum při dohoření zpožďovače ROS-ky!
Tomu odpovídá přibližně průměr trupu cca 50-60 mm , hmotnost startovní cca 500 gr pro fí 50 mm , pro 60 mm cca 420 gr a podobně , pro standardní aerodynamiku modelu.
Můžeš si stáhnout například program "Výpočet letu rakety s ROS" zde: www.raketaci.cz/index.php/knihovna-jen-s...uti/pomocne-programy
a udělat si pár simulací s různými modely a sledovat dobu letu do apogea ...
Litle John je trochu náročnější , se svojí hlavicí přesahující průměr trupu a tedy i nutnosti použití upravených vodítek modelu a další ....
Mirek
ROSka je o proti papírákům trochu specifická, má značně svižný start a poměrně velou hmotnost a tím i dopadovou setrvačnost, což klade vyšší požadavky na pevnost stabilizátorů, ale i motorového lože, budeš muset vyrobit výmet a u lehké rakety je dobré i prodloužit pyročasovač.
Sumasumárum první let nemusí dopadnout zrovna excelentně a tak bych volil něco pracovně minimalistického, např. raketovemodely-jp.wz.cz/muf.html, ona i větší délka v poměru k průměru trupu působí pozitivně na stabilitu letu.
Ivo
moc vám děkuji za rady a podporu a já to teda zkusím a zkusím vše sám si sehnat a udělat tak mi držte palce a ještě jenom ohledně toho modelu LitlleJohn jestli je vhodný jako první model na ROS nebo máte na to jiný názor? a kdybych si s něčím nevěděl nějak moc rady tak se zase ozvu o pomoc nezlobte se
dík hezký víkend evžen
Mirek uvedl již vše důležité, není se vůbec čeho obávat, mezi tryskovým dnem a palivem je mezera a nad tryskou kanálek, tak není prakticky šance vrtákem narazit do tablety a bakelitová tryska se také příliš ochotně neohřívá.
Na zaslepení stabilizačních trysek kupuji samořezné šroubky v elektře na zásuvkové krabičky, ale samozřejmě variace možných je nespočet.
Na odpálení jednomotorových raket je zápalnice spolehlivá a vyjde tě nejlevněji.
BP budeš potřebovat na výmet, např. Vesuvit.
Ať se dílo daří.
Ivo
myslím , že tvé rozhodnutí je naprosto logické a praktické.
Pokuď jde o úpravu ROS-ek a palníků , neměj obavy. Materiál a jeho vlastnosti je nutné prostě respektovat.
Diglykolový bezdýmný prach jen tak lehce nezapálíš , stejně při převrtávání trysky ani není prakticky možný dotek vrtáku s palivovým zrnem( kanálek v něm má větší průměr něž vrták). Skutečně nebepěčí představuje zažehovací a udržovací slož (tableta) umístněná za zrnem diglykolového prachu.
Tam je nalisovaná silnější vrstvička černého prachu , právě pro jeho snadnou zažehovatelnost.
Černý prach je nebezpečný při teplotách cca 200 a více stupňů Celsia ( tvorba vznětlivého sírovodíku ...).
Ale ani to nepředstavuje problém při dodržování jednoduchých bezpečnostních pravidel!
Použití ostrého vrtáku ( tupý vrták znamená velké tření a nadměrný ohřev vrtáku i vrtaného materiálu), občasné chlazení a hlavně hloubkový doraz vrtáku, aby se nemohl dotknout zažehovací a udržovací tablety!
V podstatě to potom ber jako jednoduché vrtání bakelitu(termosetu).).
V pohodlí a s přehledem na psacím stole ( svěráček 75 – 100 mm , vrtačka se stojanem).
Úprava palníků je velmi jednoduchá, potřebuješ běžný SO nebo NO (středně, nebo nízko-odolný ) palník s rozumnou délkou vodičů (když tak zkrátit) stačí zadat do vyhledávače „elektrický palník“ ,
kousek smršťovací bužírky ,jeden metr na cca 26 ks palníků, www.ges.cz/cz/rc-4-8-45-GES06914914.html , černá barva je levnější případně i www.ges.cz/cz/rc-3-0-0-GES06915752.html ,
kousky tenké kulaté stopiny ze „stopiny v komunikační trubici“ , jeden metr na cca 70 palníků , zdroj: zadej do vyhledávače „stopina v komunikační trubici“ ,
dále nůžky , svíčku nebo lihový kahan, kousek vaty …
Pro ROS není nutné palník posilovat kašičkou z černého prachu, stopina bohatě postačuje a hlavně je to bezpečnější než palník zasunutý dovnitř ROS-ky.
Dej mi do soukromých zpráv kontakt na tebe a adresu , můžu ti poslat kus stopiny i smršťovací bužírky.
Pro modely na 1xROS se dá použít i upravené zelená zápalnice (Green fuse) průměr 2,5 – 3 mm se zážehovým nápalem - z kašičkového černého prachu , stačí domácí výroba (je pomalejší) co je v podstatě výhoda (není moc vhodné ROS-ku pří zážehu moc nakopnout …).
Hodně zdaru ... Mirek
koukal jsem na ty odkazy od tebe a Pandyho ohledně těch motorů ESTES třídy E a F a když jsem viděl tu cenu, tak se mi podlomily nohy a řekl jsem si, že asi zkusím udělat svou první raketu na ROS. Přečetl jsem si snad všechny tvé i ostatních příspěvky ohledně motoru ROS a jeho úpravy a popravdě mám z toho obavy, zda se to dá zvládnout v mých podmínkách, myslím tím byt v panelovém domě a určitý malý prostor (balkon, sklep) a i úprava palníků. Mám totiž k takovýmto věcem určitý respekt z pohledu nebezpečnosti a proto bych se chtěl zeptat, zda to navrtání trysky, resp. rozšíření na 5 mm lze zvládnout i aku vrtačkou s největší opatrností, zda to jde lehce. Dále pak ta stopina při úpravě el. palníku se dá běžně někde koupit a jaký používáš typ nebo která je nejvhodnější? Nebo by si mi pro začátek spíš doporučil, jak píšeš el. palník s namočenou pilulí v kašičce z černého prachu, který ti fungoval bez problémů.
děkuji předem za pomoc a radu a já se zatím budu dál seznamovat s motorem ROS, jeho upravama a palníkama a doufám že mě to neodradí od prvního pokusu s ROS. Jo a ještě jsem koukal tady na stránky a říkal jsem si, že jako první model na ROS bych asi zkusil LitlleJohn co myslíš?
evžen
Jako ROS-kový šťoural zkusím trochu zareagovat.
V podstatě jde o mírně žvětšený model na 1xROS (prodloužený trup fí cca 50-53 mm, asi o ten šedý nástavec, zvětšené stabilizátory - prodloužené dozadu ). Uchycení ROSEK na hodně přesahující tlačnou desku s otvory na zpožďovače ROS-ek.
Uchycení tlačné podložky na středovou závitovou tyč vyhovuje, ty další šroubky M3 procházející podložkou až do trysky ROS (aspoň to tak vypadá) , jsou už zbytečné a dosti komplikující.
Co se ušetřilo na hmotnosti - použitím trupu menšího průměru, to se zase vynahradilo na vysokém aerodynamickém odporu čela ploché tlačné desky, upínacích stabilizátorových spon a matic sroubů.
Dostup modelu zase tak velký nebude, ale setrvačnost modelu po dohoření ROS je slušná a normální doba zpoždění nebude postačovat - došlo by k výmetu před apogeem při nezanedbatelné zbytkové rychlosti. To by mohlo vést k problémům s otevřením padáku a poutací šňůry. To jsem si sám také ověřil na letových vlastnostech modelů se 3-mi,
4-mi a 5-ti ROS a trupem fí 104 mm. Chce to prodloužit zpoždění cca 1,5 - 2 sec.
Návrat modelu na ty hodně dozadu přesahující a zahrotěné stabilizátory by je asi amputoval.
Dostatečné posunutí Cg dopředu chce dost velkou zátěž do hlavice!?
Reálné letové vlastnosti by mne celkem zajímali.
Neberte to jen jako kritiku, spíše jako zamyšlení a poučení z "krizového vývoje".
Chyb a chybiček jsme se dopouštěli a také v budocnu se jim nevyhneme.
Mirek
samozřejmě, že se zde toto téma nachází:
www.raketaci.cz/index.php/forum/domaci-v...u-pro-odpalovani-ros
už se to tu trochu opakuje.
Pokuď jde o zážeh více motorů najednou , také tyto palníky úspěšně používám.
Zážeh svazku ROS není žádný problém. Jenom tento rok jsem udělal cca 20 startů mojich modelů na 3,4,5x ROS.
Důležité je používat sériové a nikoliv paralelní zapojení upravených el. palníků!!
V případě paralelního zapojení se nezapálí vadný palník , nebo palník s vadným kontaktem, co může spůsobit nedostatečný tah, asymetrický tah a poškození či zničení modelu.
U sériového zapojení se zapálí všechny palníky nebo žádný(přerušení obvodu)!!
Všechny starty bez jajéhokoliv problému se žážehem.
Používám kondenzátorovou roznětnici od Petra( impulz 1W), stačí v pohodě na i na 20 ROS a upravené NO palníky 121B.
Zápalnicí zažehnout svazek ROS není prostě možné. Pomocí stopiny v komunikační trubici sice již byly občas i úspěšně realizované zážehy svazku 3-4xROS, ale není ti spolehlivé, s časovým posunem - asymetrický tah o nezažehnutých motorech ani nemluvím.
Připadá mi dosti šílený přístup, kdy v důsledku nesmyslného šetření na palnících a roznětnici - riskovat selhání a zničení modelu, eventuálně i ohrožení lidí a věcí v okolí startu.
Problematika kvalitního elektrického zážehu ROS i SB je již dobře známá a v podstatě dobře zvládnutá.
Právě tak i spolehlivý zážeh 1xROS pomocí upravené zápalnice(green fuse).
Zážeh ROS-ky pomocí zápalnice jsem popsal v materiálu o ůpravě ROS motorů.
Mirek
jěště neco ,
po ověření velikosti výmetu, doporučuji udělat si z vhodné průhledné plastové nádobky (víčko od léků, kosmetiky, nebo i tělo injekční plastové stříkačky - i jednorázové) - univezální objemovou odměrku na výmet.
Např. s ryskami 0,4 gr a dále po 0,2 gr do 1 gr. Tuto měrku potom můžeš používat v poních podmínkách na opravu výmetu, nebo jeho doladění. Pro ROS-kaře je rozpětí 0,4 až 1 gr plně postačující. Mít s sebou i v terénu plastovou lahvičku s pár gr Vesuvitu a trochu ucpávky, nebo ucpávková víčka z papíru ....
Takovýchto různých provozních maličkostí jsou hromady a každý je nějak řeší ....
Mirek
