Téma:

Je to bohužel přesně tak jak popisuje Honza. V současné době je velký problém těsnění PIN ventilu a kdo pravidelně chodí na velký rakety jistě ví ,že startuje raketa vždy tak na 50-70% . Včera jsem například zjistil , že měkčený teflon v PIN ventilu je naprosto nanic a je nevhodný. Klasický teflon jenž doporučují v US patentu zase netěsní. Takže jsem opět někde v slepé uličce a nevím kam dál. PU těsnění mají volné koncové radikály a pomalu reagují s N2O. Je to sice pomalé a řeším to tak ,že to plním pár dnů před startem. Klasická guma v pin ventilu zase k konci na 99% blafne a vyhoří což mám vyzkoušeno.
U PIN ventilu jsem zůstal proto , protože jsem nenašel vhodný vysokotlaký ventil . Pokud se potom něco málo našlo ,tak to už zase nepasovalo délkou do rakety a muselo se vše předělávat. Leta jsem měl zato že to dle US patentu pojede ..mno praxe je jiná. Druhák mě šlo o to aby to bylo co nejednoduší bez složitých úprav a mohl si to doma udělat v podstatě kde kdo. Mno opět praxe se ukázala trochu jiná. Vlastní konstrukce ventilu by vyžadovala frézu a to je už nad moje možnosti. Je možnost ventil navrhnout ,nakreslit a nechat udělat což se dobře řekne ale hůře provede. Z vlastní zkušenosti vím ,že to vždy obnáší několik předělání a frézař/soustružník je z toho vždy na mrtvici a někdy nepomůžou ani peníze....lidově řečeno vás s tím pošle do prdele.
Ono nakonec se určitě přejde na klasický on/of ventil mám něco vyhlédnutého od firmy SwagerLoch , jenž se specializuje na vysokotlaké ventily i cv malém provedení , ale opět cena nebude vzhledem k tomu že to je nadnárodní firma tj bude to drahé , druhák opravou tak nějak pozbyde certifikace tlakové lahve platnost.
Pyroventil u této koncepce ale bude muset být zachován nevidím jiný způsob jak to prostě zapálit. U vstřikovače je možné na jemné děličce klidně udělat otvory 8 x 0,8 a platí pravidlo čím je jich více a čím jsou jemnější tím je směšovací poměr lepší. Je ještě možné si pohrát s geometrii jednotlivích direk a odělat to přesně tak jak měli němci v V2 na jutube je k tomu pěkné video . jenže to chce opět vyrobit spešl vrtací nástroj.
Přechod na litá paliva považuji za další krok vpřed. Já jsem se s utěsněním paliva něco nabojoval a nebezpečí propálení motoru je zde opravdu vysoké. Proto nepreferuji hliník páč ten už taje při 600stC ale nerez ta drží ještě v pohodě kolem 700stC. Dodnes mě to nic moc těsní , což je důsledek šišoidních trubek a kdo dnes prodá bezešvou trubku v délce pár desítek cm?? Opět problém.
V geometrii spalování paliva je jistě rezerva , ale je třeba si uvědomit , že hybridní motory pracuji trochu jinak než tph kde významnou roli hraje zahrazení a exponent hoření. U hybridu to jede tak nějak na stejné zahrazení jenž je pořád konstantní a rozhodující je tlak N2O v nádrži.
Zda je směšovací poměr v pořádku jde vidět na hrdle trysky pokud je z grafitu / i když i na kovu by to jistě bylo patrné/ Pokud jsou na trysce rýhy nebo ďůlky na vstupním kuželu je poměr špatný a část noxu fičí ven. proto tzv předehřívač svoji roli "asi" má protože nox se při 650stC rozkládá . Ale to je na delší debatu a zde se to asi nevyřeší k uplné spokojenosti.

No, otázka je co je účel hry.
Zda nenáročná výroba , nenáročná obsluha,ekonomická dostupnost paliva , spolehlivost , rozumný výkon.
Nebo Hi-tech provedení, třeba i se špičkovým výkonem ovšem i za špičkovou cenu.
Osobně bych preferoval první variantu.Ovšem o motorech vím absolutní prd,tak mě nezbývá , než Vám oběma držet palce .
Tak ať se dílo dáří

Ahoj Vojto ,

Plný souhlas,
zdravý sedlácký rozum říká, že si můžu dovolit takovou míru profesionality na jakou mám znalostní, technické a ekonomické podmínky s uplatněním zásady přiměřenosti. Jinak z toho bude příběh bez konce ...

Velké díky Pandymu za dlouhodobé spřístupňování množstva informací z teorie a praxe hybridních motorů.
Debata na Fóru o Hybridních motorech má i díky dalším (Honza ,Michal a další) slušný rozsah a sledovanost.
Myslím, že pro informovanost a pochopení problematiky v řadách ostatních rakeťáků to má velký přínos.

Navrhuju používat pro označování hybridních motorů s přídavkem tuhého okysličovadla v palivu název - hybridní motor s duálním ( dvoufázovým) okysličovadlem, pro odlíšení od klasického hybridního motoru .. ??

Obohacení paliva o tuhé okysličovadlo se jeví jako poměrně jednoduchá cesta poskytující zlepšení spalovacího procesu a využití palivové tablety, zvýšení Isp a celkového impulzu motoru.

Doufám, že Pandy bude i dále úspěšně pokračovat.

Mirek

Zdravím kolegovia.

Ono to prečo začal dávať Pandy viac menej ďalší dodatočný oxidant do tuhého inertného bloku paliva bol ten aby motor pri štarte lepšie zabral . Ono je poriadni rozdiel keď je ako palivo použitý PP ako (dosť netečné a lenivé , neochotné horieť) ,alebo je jadro odliate s nejakej inej živice napr. PU - HTPB – EPOXID + plus dodatočný oxidant. Dôvod pridania dodatočného AP alebo LiP , alebo iného oxidantu bol ten , zlepšiť a urýchliť pyrolízu pevného bloku paliva, za učelom zvýšenia tahu. (ponevač štarty na samé PP su velmi pomalé a raketa stráca stabilitu a chudák PANTER si to neraz odsral . Tento problém sme trochu s Pandym konzultovali cez ICQ, a som mu doporučoval pridať nejaký oxidant - ja som navrhol KN alebo NaN- von se chalan cítíí tak prečo nie hneď AP alebo LiP čo u mňa znamená obdiv , úctu a rešpekt. Dôležité je aby po pridaní oxidantu bol palivový segment samozhášivý - tudíš dôjde NO2 a motor chcípne a hotovo ,samotné palivové zrno sa ďalej neudrží v dalšom rozklade..

Ahoj,

nebylo by lepší si pohrát s tvarem kanálku a do paliva přidat možná práškové kovy? Je mi jasné, že kulatý kanálek je výrobně atraktivnější, ale jde o to, aby se zvedla progresivita hoření jen při startu.

Ivo

Tvar kanálku je kromě kulatého dost výrobně náročný např . hvězdice aj. A přiznám se nemám nato to měnit. práškový kov jče dobrý nápad mám v plánu udělat test s aspoň 20% Al. Tzv. Black lamp dávat již nebudu dost to snižuje objemovou hmotnost . Al dark naproti tomu ji pěkně zvýší.
Vrátil jsem se k testům kde jako předehřívač použiji diglykolové jádro z ROS zatím se to jeví jako perspektivní.
U hybridů progrese hoření je dost jiná než u TPH , pokud by se zvětšila plocha hoření je nutno zvětšit i trysku protože větší tlak bude působit proti tlaku v flašce a množství plynu se tím zmenší tím se prodlouží pouze doba chodu celkový tah se sníží. Hybrid pracuje v podstatě za konstantních podmínek . Podstatné zvýšení by napomohlo zvýšit tlak v flašce např.nějakým inertem dusík,helium ,ale to jsme zase konstrukčně někde jinde a tímto směrem zatím nejdu ,to je výzkum pro Czabu Boroše.