Téma:

Ahoj,

možná se zeptám hloupě, ale proč děláte dělený trup, tzn. padák elektronika padák.
Dělám prakticky stejnou raketu jako Pavel, ale elektroniku nechám v trupu, taky aby kamera zůstala na svém místě a padáky budou naskládany nad sebou pod špicí.
Pouze se oddělí špička a brzdící padák vytáhne následně hlavní padáky, jen mě trápí vedení od pitotovky, rychloměr budu muset nechat asi ve špičce.

Ivo

Zdravím
¨Dělěný trup předně není žádná nutnost,záleží jaxe každy rozhodne. Dělené trupy se dělají u raket jenž letí hodně vysoko,v apogee se otevře malý padák a raketa padá poměrně rychle k zemi,větrem je unášena nepatrně a v nastavené výšce se potom otevře hlavní padák. Učel toho vše je v tom aby majitel pro raketu nemusel běžet hodně daleko a nebo aby nedejbože raketa někde uletěla na velkém padáku co se otevře dejme tomu v 1 km. Dovedeš si představit kam do až dopadne když bude foukat i jen malý vítr??
Navíc velikost padáku by měla být optimální aby při dopadu model nebyl nějak poškozen,proto ten druhý a velký padák.Na tom malém co se otevře v apogee by to zase žuchlo a poškození je vždy nevyhnutelné. Konstrukce děleného trupu je celkem jednoduchá a dle mě i praktická.

Ahoj Ivo ,

naopak , je to naprosto normální a přirozená otázka, která se musela vynořit.

Pandy ji už do značné míry zodpověděl. Já bych rád udělal historicko-fyzikální úvahu.

Tebou zmiňované uspořádání je vlastně zvětšenina klasické raketky s motůrkem na černý prach -
klasiká modelařina Low Power. Jenže fyzikální zákony jsou neúprosné a se zvětšováním velikosti
modelů přicházejí také důsledky.
1.) výrazné zvětšování výkonu(impulzu ) použitých motorů, to znamená i nárůst dostupu se vším
co dále Pandy uvádí.
Koncepce jednoho padáku zde vede k rozhodování mezi poškozením modelu a jeho ztrátou.
Já jsem jsem se zatím v těchto případech rozhodl pro poškození modelu. To ovšem není řešení,
ale pouze dočasný kompromis. Použití dvou padáků je takto opravdu logickým a přorozeným řešením.
Pochopitelně každé řešení kromě svých výhod přináší i svoje požadavky a jisté "nevýhody".

2.) druhým důsledkem zvětšování modelů je hmotnost a setrvačnost modelů.
Dost se tento fakt podceňuje! Model rakety je třírozměrný objekt, to v praxi znamená že zvounásobení
velikosti modelu přinese mimo kvadratického nárústu průřezu (odpor vzduchu) také velký nárust hmotnosti
modelu a to s třetí mocninou - tedy 8-9x!!!
Klasické uspořádání modelu je vhodné v určitém rozměrovém rozpětí!
Vychází z použití pyrovýmetu přímo na motorku, co už neplatí pro silné motory ( cca stovek Ns) se již zpoďovač a pyrovýmet v motoru nepoužívají , takže model musí mít obvykle elektonický časovač, nebo altimetr (s barometrickým nebo akceleračním čidlem).
Dalším problémem zvětšování klasické koncepce je enormní nárůst objemu trupu pro výmet - problémy s velikostí výmetné náplně! Běžně používané vzorce rozumně platí pouze do určitého objemu, potom se už výrazněji projevuje stlačitelnost vzduchu a další faktory!
Takže výmet "ze spodu modelu" přestává být vhodný. Důsledky tohoto opět směřovali k dělení trupu a tím i expanzního objemu při výmetu!

Te'd se opět vrátím k tomu nárustu hmotnosti modelu a to s třetí mocninou - tedy 8-9x!!!
Rychle se dostáváme k modelům o hmotnosti 1,5 až 5 kg (o těch těžších nemluvě).
Výběrem padáku sice máme možnost snižovat přistávací rychlost modelu - zde opět směřujeme k dvojitému výmetu!
Ale přírodu neobelstíme , sice model přistává pomaleji ale setrvačnost hmoty se nemění a s narůstající hmotností modelu
narůstá i ona. Její velikost se projeví potom v destrukčním ůčinku na kontaktní části modelu!

Jak aspoň trochu "ošidit" setrvačnost? Opět se dostáváme k dělelení trupu!
Při dělení trupu je potom důležité, aby jeho jednotlivé části přistávali buď na více zcela samostatných padácích,
a také využití rozdílné délky poutacích šnůr.
Takže nejdříve přistane (praští s sebou o zem) jedna část trupu na delší šňúře a až potom po defakto odlehčení
přistáva zbytek modelu s menší hmotností a setrvačností.
Kombinace těchto¨obou metod omezování následků setrvačnosti je u velkých a těžkých modelů už nevyhnutnou samozřejmostí.
Toto je pouze zjednodušený s stručný pohled na tuto problematiku, ale myslím že může pomoci lépe pochopit
souvislosti.

Mirek

Ahoj Pandy,

asi jsme si špatně rozuměli, duální výmet považuji za samozřejmost, měl jsem na mysli, proč dělit trup a ne odhodit jen špičku a brzdící padák, který později vytáhne hlavní, ale Mirek mi to již objasnil, ta setrvačnost mě nenapadla .

Rozdělit trup je konstrukčně jednodušší a především funkčně spolehlivější než vyhodit špičku s brzdícím padákem který potom vytáhne ten hlavní.Jjak psal Mirek nastane u konstrukce problém s setrvačností a vykoumat či udělat to tak aby to spolehlivě fungovalo je problém,já netvrdím že se to nedá řešit ale je to složitější než dělený trup. Druhá věc je ,že na dělený trup seženeš v pohodě veškeré polotovary / vím že to je dražší/ které do sebe perfektně zapadají licují a je radost s tím pracovat.
Já jsem přesně tento problém řešil v modelu V2 kte jsem mohl v apogejtu odhodit jen špičku ,model má kolem 10 kg
a letí do 1500 metrů konstrukčně to nešlo rozpůlit,takže dovnitř jsem jako druhý padák dal takový vystřelovací kontejner ,brzdící padák jsem na něj nedával ten byl mimo tento padák,protože kdyby tím cuknul tak se otevře i ten kontejner.. Jistil jsem to těmi střižnými čudlíky spolehlivost konstrukce byla 50/50 což se i ukázalo.

Ahoj Pandy a díky za reakci ,

Informace z konkrétního případu (zde tvoje V2 ), jsou právě tím co oživí šedou teorii.
Právě to učí člověka ostražitosti i vnímavosti k náznakům problémů i podceňování situace.

Ta tvoje V2 je hotový zlatý informační důl:
Podfouknutí celkem robustní C-profilové rampy i s 10 kg modelem výtékajícími plyny z motoru,
to je také ne zcela běžně představitelné.
I když - výkonný AP motor přes 2000 Ns je něco co překračuje běžnější motory do 640 Ns a na mírnejší Sorbitol ....

Dále toto informace o hlavici V2 a návratovém systému s vystřelovacím kontajnerem ...
Stanovení velikosti výmetné nálože v tomto případě také nebylo zcela trivální.
Zaslechl jsem něco o cca 4,7 gr prachu ve výmetu??
Výmet těžších dílů při dělění trupu, nebo jako zde oddělení hlavice s padákovým kontajnerem je i energeticky náročný.
U 1xROS stačí 0,3-0,4 gr Vesuvitu!

Mirek